Moduly jsou tvořeny jako uzavřené celky. Každý modul má svůj individuální cíl, kolem kterého je designován a jehož naplnění stojí v centru pozornosti, učení i hodnocení. Struktura modulu je popsána s ohledem na splnění zásadních aspektů viditelného učení. Je tedy sestavena taky, aby učitelů, jasně popsala co se mají žáci naučit, jakým způsobem toho dosáhnout a jakým způsobem dosáhnutí daného cíle ověřit. Do struktury modulu jsou zahrnuty i návrhy na zapojení a rozvoj "měkkých" dovedností, jako je skupinová práce, rozvoj kritického myšlení a další. V mnoha ohledech však náplň modulů spoléhá na zapojení našich forem výuky.
Všechny tyto informace mohou být užitečné i pro samotného žáka a jejich zveřejnění může mít pozitivní vliv na jejich motivaci, protože dávají přehled o smyslu učení a jednotlivých aktivit.
Cíl hodiny je tvořen se snahou o co největší konkrétnost, smysluplnost, měřitelnost, dosažitelnost a zhodnotitelnost (tedy podle metody SMART cílů). Vzdělávání často směřuje k velmi abstraktním cílům. Např. definice cíle ve smyslu "Žáci musí umět používat zlomky", je poměrně vágní. Cíl nespecifikuje, na jaké úrovni žáci mají zlomky umět, jak rychle musí být schopni se zlomky počítat, jak komplikované zlomky mohou být a není možné určit, v jakých situacích musí být schopni zlomky využít. Jedním z hlavním měřítek úspěchu žáka by měla být schopnost tzv. "transferu znalostí", tedy použití dovedností v jiných situacích, než těch modelových. Úspěšné zvládnutí testu jen málokdy bývá důkazem schopnosti žáka znalost aplikovat v praxi. Stejně tak neúspěch v testu málokdy znamená celkové neporozumění látce. Cíl modulu je popsán tak, aby jeho naplnění bylo možné co nejlépe pozorovat přímo v hodině. U zlomků by téměř ideální definicí cíle bylo "Většina žáků spočítá test o 10ti příkladech se zlomky s maximálně 2 chybami. Každý žák bude schopen své chyby rozpoznat a opravit." Tento cíl předkládá jasné měřítko úspěchu a ověřuje samotné porozumění výpočtům, ne pouze úspěch či neúspěch při testu. Více v Cílech modulu
Nosná myšlenka je centrální informací modulu, kterou by si měl žák z modulu odnést. Mozek je schopen vstřebat pouze omezené množství informací a v běžné školní docházce se dítě velmi brzo ztratí ve velkém množství stejně důležitých sdělení. Učitelé mají velmi často tendenci odbíhat od tématu. Informační přehlcení je jedním ze zásadních příčin ztrácení pozornosti žáka. Nosná myšlenka umožňuje učiteli třídit informace podle jejich relevance k ní. Aktivity v hodině by měly být postavené tak, aby žákovy nabízely další pohledy a hlubší zkoumání jedné myšlenky. Odbočky od tématu, zajímavé dotazy žáků nebo alternativní přístupy žáků k zadání jsou smysluplné tehdy, pokud podporují nosnou myšlenku hodiny nebo modulu. K tomu aby mohla být myšlenka nosnou, musí být dostatečně hluboká (neměla by být jednoduše pochopitelná) a do jisté míry ambivalentní (mělo by být možné ji rozporovat, aby vedla k komplexnímu myšlení).
Kontext modulu:
Kontext modulu popisuje samotnou náplň a metody využité v modulu. Popisuje jednotlivé aktivity, které budou žáci provádět a jakým způsobem. Moduly a hodiny jsou tvořené tak, aby obsahovaly širokou škálu aktivit ve všech směrech. Od samostatné práce, přes malé a velké skupiny až po společnou práci nebo přednášky. Střídají se aktivity s vyšší a nižší fyzickou aktivitou, vyšší a nižší kognitivní zátěží a aktivity konceptuální, tvořivé a pasivní. Měnění aktivit pomáhá udržet pozornost žáků a různé druhy aktivit vedou k rozvoji různých dovedností a především širší škály měkkých dovedností. Náplně modulů jsou rozepsány v Modulech a používané metody v sekci Metody výuky.
Návaznosti na zkušenosti žáka
Jedním ze zásadních předpokladů, pro pochopení a zapamatování učiva žákem, je navázání nových informací na již existující znalosti. Čím blíže dokážeme učivo přiblížit reálným zkušenostem žáka, tím hlubší a trvalejší bude jeho chápání předkládaných problémů. Každý modul proto obsahuje možnosti, jak získat přehled o dosavadních znalostech žáka a nebo jak téma zasadit do kontextu, který bude srozumitelný každému. V jednoduchých příkladech se jedná o navázaní tématu např. na vlastní tělesnost. Místo plošného popisu fyziologie krtka, je vhodné nechat žáky popsat, co mají sami s krtkem společného a poté zdůrazňovat zásadní rozdíly. Vliv starořecké kultury na dnešní svět nalezneme v příkladu běžně používaných slov, které jsou řeckého původu. Nová informace zasazená v dobře známém kontextu je pro žáka snáze zapamatovatelná. U pokročilých a hlubších informací je nutné vytvořit nový kontext nebo zkušenost. Projekt Living history např. učí nástup Hitlera k moci na simulaci voleb a souhrnu informací tak, jak byly prezentovány tehdejšímu obyvatelstvu. Smyslem výuky je pak žákovo uvědomění, že by v daném období možná volil stejně.
Časový plán:
Časový plán je odhodem doby potřebné k dokončení jednotlivých částí a aktivit modulu. Jedná se spíše o orientační nástřel vhodný k dalším úpravám. Z hlediska efektivity kreativní práce je však nutné stanovit deadliny jednotlivých úkolů v rámci výuku. I jejich změna je však poměrně častá.
Jak zjistíme, že učení bylo úspěšné? Jak zjistíme co zůstalo v hlavách žáků? V případě kreativních dovedností by nám často mohly stačit jenom samotné výstupy tvorby. Pro kvalitu vzdělání je však nutné důležité aspekty těchto výstupů co nejkonkrétněji definovat a zkoumat, jak k daným výstupům žák došel. Více kapitole Důkazy o učení.